Ve čtvrtek 15. 6. se uskutečnila poslední schůzka naší družiny pro tento rok. Jako každý týden jsme přišly na schůzku, kde nás čekalo překvapení. Vedoucí nám zavázali oči a odvedli nás na do chaty Myšárny, kde nám oči zase rozvázali. Všude byla tma, ale našly jsme papír, na kterém bylo napsáno, co máme dělat dál. Zjistily jsme, že jsme na Myšárně zamčené s vlkodlakem a čekala nás tak ‘úniková hra’. Jako první úkol bylo nutné najít a následně rozluštit šifry (ty byly všechny v angličtině), podle kterých jsme zjistily, kde máme najít první klíč. Po vynaloženém úsilí se nám to povedlo a odemkly jsme dveře, za kterými na nás čekal další úkol. Tentokrát jsme musely vylovit jablka z octové šťávy, vyřešit matematické úkoly a také najít další klíč. Po vyřešení jsme sestoupily dolů po schodech, celou dobu nás provázely strašidelné zvuky. Když jsme došly dolů, odemkly jsme dveře, za kterými na nás čekaly další úkoly – rozluštit hádanky, což se nám až na jednu povedlo, a také opravit chyby v textu. Dalším klíčem jsme měly odemknout dveře, za kterými na nás na schodech čekala oběť pokousaná od vlkodlaka. Musely jsme ji ošetřit, což jsme nakonec zvládly, a dále jsme začaly hledat klíč v bahně. Když jsme ho našly, odemkly jsme dveře, se kterými na nás čekal další úkol – tentokrát složit mapu a najít poslední klíč. Mezitím nám ale zhasly svíčky, které představovaly naše životy a chránily nás před vlkodlakem, což znamenalo, že teď na nás vlkodlak mohl zaútočit. Proto jsme se rozdělily na dvě skupiny, jedna hledala klíč a druhá držela dveře, aby na nás vlkodlak nemohl. Nakonec jsme odemkly poslední dveře a sprintem vyběhly z Myšárny ven. Poté jsme podle mapy našly poklad, který na nás čekal. Celou dobu nás provázel strach, ale velice jsme si to užily. Nakonec jsme si šly připravit ohniště a opéct buřty a tím jsme naši poslední schůzku v tomto roce zakončily.
Za družinu Borysek
Řehtadlo
